Lidská historie je spjata s tvůrčí činností. Sotva pračlověk nalezl alespoň trochu volného času a nemusel se zabývat jen svým „kručícím“ žaludkem, začal s něčím, co se označuje dnes jako umělecká či tvůrčí činnost.
 

Romantikům také nekručí pořád v žaludku, i když rádi jí. Navíc prostředky k živobytí si opatřují jinou činností než spojenou s hudbou. Život je, jak známo, krátký. A tak každý z Romantiků, byť každý v jiném svém věku, se rozhodl, že se pokusí boucháním do strun, troubením do trubky, či boucháním do bubínků, zpříjemnit si pobyt na tomto světě a vytvořit si tak už za svého života zde na zemi ráj.
 

Myšlenka předchází činu, a tak Romantici se prostě jen snaží zpříjemnit si všední den hudební činnosti. Ráj na zemi nenašli, ale jsou to přece romantici, tak je nechte v jejich snech a ideálech.
 

„Chtěl jsi dělat velké věci a budeš dělat věci malé, a tak to má být“, říká Karel Čapek. A tak Romantici píší verše, hledají melodie, hrají a zpívají a baví se a snad i jiné, a tak to má být.
 

Někteří hudebníci nepokládají písničkáře za skutečné muzikanty. Ať je tomu jakkoliv jsou Romantici rádi, že aspoň trochu nahlédli pod pokličku toho, co se označuje za hudbu. Ta je totiž podle Romantiků čtvrtým rozměrem pohledu na tento svět.
 

Kontaktujte Romantiky na e-mailu, telefonu, které jsou uvedeny v těchto stránkách, nebo je navštivte osobně. Dveře má u Romantiků otevřen každý kromě: hlupáků, blbců a škaredých ženských Tyto kategorie totiž mají přístup k Romantikům dlouhodobě zakázán a jim není jejich snažení ani určeno, neboť by ho stejně zřejmě nepochopili. Jelikož si však nikdo o sobě nemyslí, že je hlupák, blbec nebo škaredá baba, je tvorba Romantiků určena všem.